Obecně k Politice územního rozvoje
V souladu se stavebním zákonem začalo Ministerstvo pro místní rozvoj pořizovat dokument nazvaný Politika územního rozvoje (dále jen „Politika“). Jedná se o základní nástroj územního plánování, který ovlivní velmi výrazně podobu zásad územního rozvoje krajů a územních plánů všech obcí, protože bude pro jejich pořizování závazný a žádné podřízené územně plánovací dokumenty s Politikou nebudou moci být v rozporu, resp. se podle rozporných částí nebude postupovat. Ministerstvo pro místní rozvoj již v loňském roce začalo pořizovat návrh Politiky. Jeho současná verze se jen v drobných detailech liší od resortní koncepce taktéž nesystematicky nazvané Politika územního rozvoje, kterou MMR zpracovalo již před účinností nového stavebního zákona.
Návrh Politiky tak obsahuje řadu kontroverzních záměrů, jako jsou např. přesně vymezené trasy dálnic a rychlostních silnic bez variantního řešení namísto vymezení obecných koridorů se stanovením úkolů pro územní plánování (namátkou uveďme dálnici D3 přes Posázaví nebo rychlostní silnici R52 přes Mikulov), dále jsou v Politice jmenovitě vytipovány obce, na jejichž území mají být vybudována úložiště jaderného odpadu nebo nové elektrárny. Naproti tomu není v této pracovní verzi nijak řešena mj. otázka udržitelného zastavování území (zejm. otázka suburbanizace nebo ochrana greenfields) např. prostřednictvím stanovení limitů pro využití území, které by musely kraje při své územně plánovací činnosti respektovat. Politika nerespektuje obsah jiných strategických dokumentů, mj. Státní politiku životního prostředí a Strategii udržitelného rozvoje.
Pokud by byla Politika schválena v současné verzi, je možné, že kraje při pořizování zásad územního rozvoje automaticky převezmou do svých plánů v politice obsažené záměry a to bez dalšího hodnocení jejich variant, protože budou mít dojem, že je o jejich vymezení již rozhodnuto. Takový postup je samozřejmě v rozporu se zvláštními právními předpisy jako je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů nebo zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, příp. směrnicemi 2001/42/ES, 92/43/EHS a 79/409/EHS. Lze dokonce říci, že Politika je prozatím do značné míry koncepcí dopravní infrastruktury a částečně energetickou koncepcí a nahrazuje tak jiné strategické dokumenty.
Postavení ministerstva životního prostředí
MMR pořizuje návrh Politiky ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Současně vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí z hlediska vlivů na soustavu natura 2000 a taktéž vyjadřuje svoje stanovisko k návrhu Politiky jako celku.
Účast veřejnosti
Pořizování Politiky se řídí stavebním zákonem, a to dokonce i ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí, proces SEA a hodnocení dopadů na soustavu Natura 2000 se staly součástí širšího vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj. To má významné dopady zejména na účast veřejnosti a obcí, které se nijak do posuzování vlivů na udržitelný rozvoj nemohou zapojit. Vyjádřit se mohou až k hotovému návrhu Politiky a k již vypracovanému vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj.
Tento postup je minimálně v rozporu s cílem a smyslem nejen Aarhuské úmluvy, ale taktéž směrnice Evropského společenství č. 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Oba tyto dokumenty vyžadují, aby byla veřejnosti včas dána skutečná příležitost vyjádřit svoje stanovisko. Tento požadavek ovšem není při přípravě Politiky splněn. Navíc je vnější připomínkové řízení (bez veřejného projednání) naplánováno na převážně období letních měsíců, kdy lze již předem předpokládat, že bude účast a zájem veřejnosti nižší než v jiných obdobích roku.
V současnosti také není veřejnost výrazně informována o tom, jak postupují práce na přípravě Politiky a o možnosti zapojit se, jako první vstřícný krok chápeme, že na základě upozornění Ekologického právního servisu byla na webových stránkách MMR zveřejněna alespoň pracovní verze Politiky, ačkoli bez rozsáhlé informační kampaně lze pochybovat o efektivním zapojení veřejnosti.
Schválení Politiky
Politika bude schválena usnesením vlády, a jak již bylo řečeno, bude zcela závazná pro pořizování zásad územního rozvoje a pro územní plány obcí. To, že se bude schvalovat usnesením vlády, má ještě další negativní důsledky. Proti usnesení vlády neexistuje přímý opravný prostředek a její napadení u soudu tak bude značně ztíženo. Na rozdíl od zásad územního rozvoje krajů a územních plánů, které mají formu opatření obecné povahy (podle správního řádu) proti ní není ze zákona přípustná žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu.
