R43 Připomínka

Připomínka k Politice územního rozvoje 2008

Na základě návrhu PÚR ČR 2008, který byl zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), uplatňuji tuto připomínku:

1. V bodě (8) návrhu PÚR 2008 se uvádí: „Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují zásah do působnosti krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je to důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich.“

   Z návrhu verze PÚR 2008 nijak nevyplývá, jak byly prokázány potřeby rozvoje území státu, resp. které dopravní koridory či osy je nutné variantně vyhodnotit a proč. Přitom dne 19. září 2007 česká vláda schválila usnesení č. 1064 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013, v němž je uloženo variantně posoudit několik sporných silničních a dálničních staveb. Text PÚR 2008 tuto věc ale nezmiňuje, přitom ji lze považovat za zásadní.

   Navrhuji proto, aby výše uvedená věta z textu PÚR 2008 byla odstraněna nebo formulována tak, aby se v PÚR 2008 mohly variantní koridory dopravních sítí posuzovat.

2. Návrh PÚR 2008 využila pro vymezení koridorů a ploch dopravní infrastruktury stejné metody jako koncepce nazvaná Politika územního rozvoje 2006. V PÚR 2008 jsou konkrétně vymezené některé vysoce kontroverzní dopravní stavby, o kterých se již dlouhodobě diskutuje, ať již z hlediska nezbytnosti jejich umístění nebo o jejich trasování, kde se především řeší problematika nutnosti posuzování variant jednotlivých staveb.

   Je nepřípustné, aby základní územně plánovací dokument určoval, jaká trasa má být zvolena pro vedení konkrétní rychlostní silnice nebo dálnice. Tyto otázky musí být řešeny na nižších úrovních (zejména na úrovni zásad územního rozvoje). V PÚR 2008 existují rozpory i mezi „konkrétností“ vymezení jednotlivých dopravních staveb, kdy jsou koridory vymezeny na zcela jiné úrovni odlišnosti, nejsou popsány varianty a navíc není požadováno vyhodnocení vlivu tras (koridorů) na životní prostředí a ani jejich dopad na evropskou soustavu území Natura 2000, stejně tak dotčení zvláště chráněných území. V nejobecnějším měřítku nejsou zohledněny vlivy záměrů na obecnou přírodu a krajinu. Lze říci, že zatímco u některých se přenášejí úkoly více méně přímo na nižší orgány územního plánování, u jiných jsou přesně vymezené trasy bez dalšího.

   Možností, jak vyřešit problém „obecná koncepce vs. konkrétní záměry“, může být pojetí PÚR 2008 skutečně jako obecného dokumentu, kde by koridory a plochy dopravy mohly být vymezeny srovnatelně obecným způsobem (např. formulací, že je nutno řešit zlepšení dopravního spojení mezi kraji A a B, resp. mezi dvěma konkrétními obcemi A a B v různých krajích, s přiložením schematických map znázorňujících spojnice mezi těmito body, které jen naznačují plochy a směry, ve kterých a kterými se má navrhovaná dopravní infrastruktura rozvíjet a být dále konkretizována v navazujících územně plánovacích dokumentech). Pokud nebude toto řešení akceptováno, přikládám připomínku k záměru v bodě (121) návrhu koridor rychlostní silnice R43.

   Vysvětlení, které je uvedeno na webových stránkách MMR nepovažuji pro tuto připomínku za relevantní. Pokud se vymezením koridorů dopravní infrastruktury v Politice územního rozvoje rozumí uvedení konkrétních míst, která mají být spojena příslušnou pozemní komunikací, je přímo krajům i obcím stanoveno, kudy mají vést trasu pozemní komunikace bez toho, že by tato byla řádně posouzena.

3. Bod (121) R 43

   Nové znění bodu (121):

   Vymezení:

   D1 – Kuřim – R35

   Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí

Odůvodnění:

V rámci územního plánování je nezbytné vyhledat optimální koridor pro R43, a to jako obchvat celého města Brna pro tranzitní dopravu a důsledně respektovat požadavky EU na transevropskou silniční síť TEN-T, do které je R43 podle Přístupové smlouvy ČR k EU zahrnuta.

V současné době probíhá pro R43 proces EIA na (nelogicky) tři její dílčí úseky (D1 – Kuřim – Svitávka – R35), který má za úkol variantně posoudit výše uvedené varianty, včetně nulové var. (tj. bez R43). Vzhledem k přetrvávajícím rozporům o dopravním významu R43 pro ČR, Jihomoravský kraj, město Brno, MČ Brno-Bystrc a negativním vlivům na obyvatele Brna-Bystrc, Brno-Kníničky, Brno-Bosonohy, vysoký rekreační (přírodní) potenciál kolem Brněnské přehrady a také místa napojení na silnici R35, obdobně z dopravního a krajinářského hlediska (zejm. vliv oficiální varianty R43 v okolí Jevíčka), je nezbytné vymezit koridor podstatně obecněji, než jak to činí návrh PÚR 2008.

Ostatně stanovisko SEA ze dne 21. 6. 1999 k návrhu dopravních sítí dokonce výstavbu R43 v nové trase Brno – Moravská Třebová (- Staré Město) považuje za nepřijatelnou a preferuje modernizaci silnice I/43 v trase Brno – Svitavy.

Z hlediska uložení úkolů ústředním orgánů státní správy považuji za nezbytné zohlednit při rozhodování o vybudování R43 zejména environmentální aspekty a vlivy na veřejné zdraví, a z toho důvodu uložit Ministerstvu životního prostředí povinnost spolupracovat na posouzení nezbytnosti R43 a případně hledání vhodné trasy s Ministerstvem dopravy.