Připomínky k problematice hlukové zátěže
Připomínka k Politice územního rozvoje 2008
Na základě návrhu PÚR ČR 2008, který byl zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), Vám posílám tuto připomínku:
- PÚR musí převzít zahrnout opatření ke snížení hlukové zátěže, definovaná v akčních plánech snižování hlukové zátěže (zpracovaných Ministerstvem dopravy pro pozemní komunikace a železnice)
- Kraje do zásad územního rozvoje musí převzít opatření ke snížení hlukové zátěže, definovaná v akčních plánech snižování hlukové zátěže (zpracovaných ministerstvem dopravy pro pozemní komunikace a železnice; Jihomoravským krajem pro aglomeraci Brno, Hlavním městem Praha pro aglomeraci Praha a Moravskoslezským krajem pro aglomeraci Ostrava).
- Kraje při pořizování zásad územního rozvoje musí vycházet z údajů ze strategických hlukových map a zabránit dalšímu nárůstu hlukové zátěže při rozvoji lokalit, kde jsou překračovány mezní hodnoty.
- Kraje při pořizování zásady územního rozvoje musí zahrnout (převzít) vymezení tichých oblastí v krajině stanovených vyhláškou Ministerstvo životního prostředí a tichých oblastí v aglomeracích, stanovených akčními plány zpracovávanými kraji
- Stanovit úkol pro kraje při pořizování zásad územního rozvoje: při vymezování rozvojových os a ploch vycházet ze stavu hlučnosti v území. Pokud je některý ze závazných limitů již překračován nebo by díky příspěvku nového provozovatele došlo k překročení, umístění nového zdroje je možné pouze za podmínek, že provozovatel prokáže, že i s jeho příspěvkem dojde díky naplňování akčního plánu snižování hlukové zátěže k dodržování všech limitních ukazatelů. V opačném případě nemůže být umístění nového zdroje v lokalitě povoleno.
Akční plány a integrované programy snižování emisí
Výsledky hlukového mapování jsou podstatné pro další fáze odstraňování hlukové zátěže. Na strategické hlukové mapy podle evropské legislativy navazují tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. Akční plány mají prioritně obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Akční plány mají být zpracovány do konce června tohoto roku, pořizují je Ministerstvo dopravy pro hlavní pozemní komunikace a železnice a krajské úřady pro aglomerace. Akční plány musí obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže v určité lokalitě (např. ulice, čtvrť či celá obec) a konkrétní časový harmonogram. Podstatné je, že do zpracování akčních plánů musí být zapojena veřejnost.
Hlukové akční plány (AP) a Integrované programy snižování emisí (IPSE) mají řadu společných znaků (základ v právu ES, charakter koncepčních dokumentů, zapojení veřejnosti a zejména nutný vztah k územním plánům). Společným jmenovatelem jsou i konkrétní opatření, která zároveň snižují hluk i emise. Bohužel, dosud nejsou tyto nástroje navzájem koordinované. Výsledky IPSE a celková imisní situace se nepromítají do procesu územního plánování, výsledkem je pak kumulace škodlivých záměrů v určitých lokalitách a nadlimitní hodnoty imisí. Stejný osud lze očekávat i u akčních plánů snižování hlukové zátěže. Právní nezávaznost obou nástrojů má zcela zásadní vliv na jejich efektivitu i nazírání ze strany pořizovatelů a další orgánů veřejné správy.
Koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší (programy snižování emisí) jsou v současné době zcela neefektivními nástroji pro snižování imisního zatížení, stejný osud lze očekávat i u akčních plánů snižování hlukové zátěže. Účast veřejnosti při přijímání těchto dokumentů je nulová (IPSE) nebo se předpokládá ve velmi formalizované podobě (AP; dle našich zkušeností z jiných procesů – EIA, územní plánování – kde má být zapojena veřejnost do rozhodování). Pořizovatelé obou koncepčních nástrojů by měli koordinovat navrhovaná opatření (win-win solutions).
Výsledky IPSE a celková imisní situace se nepromítá do procesu územního plánování, výsledkem je pak kumulace škodlivých záměrů v určitých lokalitách a nadlimitní hodnoty imisí. Stejný osud lze očekávat i u akčních plánů snižování hlukové zátěže.
AP a IPSE jsou koncepční dokumenty, které jako takové nejsou závazné. Proto se konkrétní obsah obou těchto nástrojů musí projevit v závazné koncovce, kterou je logicky proces a výsledky územního plánování. AP a IPSE se musí stát relevantními podklady pro zásady územního rozvoje a následně územní plány obcí.
Navrhujeme, aby Politika územního rozvoje stanovila v této oblasti jasné úkoly pro krajské úřady při pořizování zásad územního rozvoje.
