Hluk

Proč je hluk problém?

Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke:

• zvýšení krevního tlaku
• zrychlení tepu
• stažení periferních cév
• zvýšení hladiny adrenalinu
• ztrátám hořčíku

Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.

Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.

Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je pak pochopitelně poničení sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).

K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic.

Kde jsou nejhlučnější místa V České republice?

V České republice je hlukem nejvíce postiženo město Praha. V Praze je nadlimitním hlukem zasaženo 12,9 % obyvatel, tedy téměř 120.000 lidí (viz Analýza strategických hlukových map, kterou jsme zveřejnili v únoru 2008 – (http://www.hluk.eps.cz/index.php?page=aktuality&id=2076266).

Konkrétní nejvíce problematické lokality lze snadno identifikovat právě ze strategických hlukových map, vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví. Lékařské i statistické studie dokazují, že dlouhodobá expozice hluku vede k poškození zdraví (úzká vazba mezi počtem osob obtěžovaných venkovním hlukem a počtem osob s poruchami spánku, úroveň nemocnosti na civilizační choroby; srov. údaje Státního zdravotního ústavu Praha (SZÚ) ze Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR).

Co odhalily hlukové mapy

Hlukové mapování odhalilo některé velmi znepokojivé údaje. Především pak potvrdilo obecně známý fakt, že největším zdrojem hluku v České republice je silniční doprava. Její příspěvek více jak 95% na celkové hlukové zátěži je zcela výmluvný. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně.

Rovněž výsledkům v dalších uvedených kritériích – tedy celkový počet hlukem obtěžovaných obyvatel v městech a obcích a počet rušených obyvatel přepočtený na celkový počet občanů obce – je třeba věnovat zvýšenou pozornost jako relevantním údajům pro další postup v boji proti nadměrnému hluku. Kvalita života v obcích, ve kterých více než čtvrtina obyvatel žije obtěžována nadměrným hlukem, je zásadním způsobem narušena. Tato situace dotčeným obcím brání v rozvoji svého zemí. Vyloučit nelze ani postupné vylidňování či prohlubováni sociální diverzifikace obsazováním nejvíce zasažených lokalit sociálně slabými vrstvami obyvatel.

Akční plány

Výsledky hlukového mapování jsou podstatné pro další fáze odstraňování hlukové zátěže. Na strategické hlukové mapy podle evropské legislativy navazují tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. Akční plány mají prioritně obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Akční plány mají být zpracovány do konce června tohoto roku, pořizují je Ministerstvo dopravy pro hlavní pozemní komunikace a železnice a krajské úřady pro aglomerace. Akční plány musí obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže v určité lokalitě (např. ulice, čtvrť či celá obec) a konkrétní časový harmonogram. Podstatné je, že do zpracování akčních plánů musí být zapojena veřejnost..

Akční plány jsou koncepční dokumenty, které jako takové nejsou závazné. Proto se konkrétní obsah těchto nástrojů musí projevit v závazné koncovce, kterou je logicky proces a výsledky územního plánování. Akční plány se musí stát relevantními podklady pro zásady územního rozvoje a následně územní plány obcí.