Rozšiřování bytové zástavby do volné krajiny

Nekontrolované zastavování volné krajiny souvisí se dvěma hlavními problémy – zaprvé je to rozrůstání větších měst do okolní krajiny, za druhé pak rozšiřování průmyslových, logistických a nákupních zón.

Výstavba nových a nových domků na okrajích obcí, které leží v blízkosti Prahy, Brna, Ostravy nebo jiného většího města se stala téměř běžným jevem. Kolonie rodinných sídel lemují silnice a tvoří nepříliš malebný pohled na krajinu. Důsledkem suburbanizace však není jen negativní zásah do životního prostředí, ale přidává se mnoho dalších problémů. Ať už jde třeba o zvýšení požadavků na dopravní obslužnost, významný nárůst automobilové dopravy a s tím související zvýšení hlučnosti, prašnosti a znečištění ovzduší v lokalitě. Problémem bývá i nedostatečná infrastruktura – málo zdravotnických zařízení, školek pro děti nebo i malý výkon čističek odpadních vod.

Živelné zastavování volné krajiny je mimo jiné důsledek nedostatečného územního plánování, které dovoluje rozšiřování výstavby a chabě reaguje na požadavky využívání brownfields pro rozvoj průmyslu a komerčních aktivit. K tomu se připojují snahy, popř. i tlak investorů na získání vhodných stavebních ploch a ambice místní samospráv zlepšit ekonomické postavení obce. K této problematice se ve svých závěrečných zprávách (www.ochrance.cz) kriticky vyjadřoval také veřejný ochránce práv.

Politika územního rozvoje na tyto problémy nereaguje, ačkoliv jako základní nástroj územního plánování by rozhodně měla. Především stanovením základních úkolů pro územní plánování obcí a krajů, podmínek pro rozvoj území či třeba určením limitů pro využití území.

Podrobné připomínky týkající se suburbanizace a zastavování území najdete zde.